Ve volbách do krajů nejde o málo, přijít k urnám určitě stojí za to!

Za pár dní se uskuteční historicky již páté volby do krajských zastupitelstev. Nahlédněme na nadcházející volební klání jinou optikou. Pro volby do krajů se – poněkud mylně až bezohledně – vžilo označení „volby druhé kategorie“. Tedy volby, které jsou takřka zbytečné, o ničem nerozhodují, o nic v nich nejde a tudíž k nim nemá smysl chodit. Jenže opak je pravdou. Jde v nich o řadu důležitých věcí, které bezprostředně ovlivňují život každého občana. Jak známo, kraje sjednávají tendry na zajištění velké části dopravní obslužnosti, jsou významným zřizovatelem škol, plánují a podílejí se na investicích do opravy silniční infrastruktury, zajištění sociálních služeb a tak dále. Jistě, prostředky na to dostávají z centra, ale v mnoha ohledech mají rozhodování zcela autonomní a priority stanovuje a potvrzuje hlasování většiny v zastupitelstvu, která nese určité stranické dresy a jenž byla zvolena s určitým programem.

Po komunálních volbách jsou krajské volby druhé v pořadí blízkosti kandidátů k řadovým voličům. Taktéž úspěšných kandidátů z jednotlivých stran je násobně více než při volbách do Poslanecké sněmovny a větší množství kandidujících subjektů zase přivádí do volebního zápolení větší množství kandidátů. Na kandidátkách se pak objevuje řada jmen, se kterými se volič může snáz identifikovat, protože mezi nimi je například jeho soused, známý, kolega z práce nebo komunální politik z jeho města či obce. Volič tak ví, komu dává hlas a projektuje si do jeho volby nějaká očekávání, která více či méně sdílí se svým kandidátem.

V minulosti vždy platilo pravidlo, že v krajských volbách – které se konaly v poločase mandátu vlády vzešlé z voleb do Poslanecké sněmovny – vítězily opoziční strany a koaliční uskupení byla na hlavu poražena. Letos vše nasvědčuje, že by toto pravidlo mohlo padnout. Přesto je potřeba zdůraznit, že výsledky voleb v krajích nemají a nemůžou mít vliv na podobu vládní politiky tvořené v Praze. Volby do krajů tedy nerozhodují o uprchlické politice, souhlasu s politickou reorganizací či podpoře či odporu vůči elektronické evidenci tržeb. Přesto jsou takovým lakmusovým papírkem, zda tato opatření prosazovaná určitou stranou mají veřejnou podporu či nikoliv. Zainteresované strany se tím pak rády chlubí…

Podtrženo a sečteno, jít ke krajským volbám má smysl a aktivní volbou se dá vyjádřit cokoliv. Nezapomínejme, že teprve volby jsou skutečným průzkumem veřejného mínění a z minulosti jsou známé mnohé případy, kdy volby dopadly zcela jinak než hlásaly průzkumy. To se může stát i letos. Krajské volby nerozhodnou lokální partajní buňky jednotlivých stran, ale řadoví voliči v jednotlivých městech Hlas každého voliče má stejnou váhu.

-jš-