Anketa mezi ekonomy: Kdy by měli Češi odcházet do důchodu?

Vláda Bohuslava Sobotky se dnes shodla na věcném záměru zákona, který počítá se zastropováním věku pro odchod do důchodu. Toto opatření by se mělo týkat lidí narozených po roce 1971. Podle mluvčího vlády Martina Ayera by hranice důchodového věku měla být nejvýše 65 nebo 67 let. Co si o celé problematice myslí přední tuzemští ekonomové? V anketě webu Štefkův zápisník prozrazují, jaký je podle nich ideální věk pro odchod do důchodu nebo co říkají argumentu, že s pokročilým věkem se u většiny lidí snižuje schopnost vykonávat určité profese.

1) Jaký by měl být ideální věk odchodu do důchodu?
2) Co říkáte na argument, že po určitém věku lidé už nejsou schopni vykonávat určité profese a tudíž je prodlužování hranice nesmyslné?
3) Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová říká, že v důchodu prožije člověk až čtvrtinu svého života. Není to ale na úkor jeho kvality? Věk se sice prodlužuje díky kvalitnější lékařské péči, ale řada lidí dožívá poslední roky svého život na LDN nebo v nemocnicích na přístrojích, nebo naopak umírají mnohem dříve.
4) Kdyby věk odchodu do důchodu zůstal na současné úrovni, čím by stát musel vyrovnávat bilanci v rozpočtu? Vyšší daně, nižší pojištění či nižší důchod?

Petr Dufek, hlavní ekonom ČSOB
1) Takový, který by zajistil udržitelnost veřejných financí ČR poté, co první a poslední penzijní reforma byla definitivně a bez jakékoliv náhrady pohřbena. Penzijní systém se flikuje drobnými opatřeními směrem ke krátkodobě nižšímu deficitu na jedné straně, a na straně druhé se vymýšlejí opatření, které mu rozhodně z pohledu financí nepomohou. 

2) To platilo vždy a v různých profesích – nejenom těch dělnických. Proto by měl dobře fungovat trh práce, aby lidé našli uplatnění i v pozdějším věku. Prozatím jsou starší lidé spíše hendikepovaní a je to dlouhodobý problém, s nímž by měla politická garnitura něco udělat. 

3) Nedá se to takto paušalizovat. Lidský věk se dlouhodobě prodlužuje a ČR neudělala v podstatě nic, co by umožnilo stárnoucí populaci chodit do penze dříve než v 65 letech. Prostor pro prodlužování věku odchodu do penze však nelze natahovat do nekonečna. 

4) Ano. Muselo by se přesměrovat část daní do penzijního systému. Ostatně tak se to dělá doposud, jen částky jsou zatím poměrně malé – jde o desítky miliard ročně. Dlouhodobě předvídat nejde nic, ale myslím, že půjde o kombinaci zmíněných opatření – od vyšších daní po relativně nižší penze. Na druhou stranu je jasné, že „velkorysost“ budoucích penzí bude ve srovnání se současností někde jinde.
 

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
1) Jakýkoliv. Ať si každý rozhodne, kdy chce nebo už potřebuje odejít do důchodu. Podle odvedené částky na důchodovém připojištění a pravděpodobnosti dožití by mu byl vyměřen důchod od státu. Další prostředky by získal ze soukromého nebo zaměstnaneckého penzijního připojištění. Občané by byli motivováni spořit na důchod, a pokud by chtěli  si důchodu užít v plné životní síle, mohli by odejít do důchodu dříve. Nebo naopak, cítí-li se skvěle, dál aktivně podnikat či pracovat. 

2) Copak celý svůj produktivní živost musíme vykonávat jednu profesi? Jsou  profese, kde věk je spíše výhodou a kde zkušenosti hrají větší roli než mladistvý elán. Napadá mě např. školství, konzultační a poradenský  činnost, nenáročné manuální či obslužné činnosti. 

3) V důchodu stejně jako produktivním věku bychom měli být aktivní. Když jsme aktivní, tělo se udržuje ve skvělé kondici i ve vyšším věku. Pravdou je, že náš životní styl se zlepšuje až posledních několik desítek let. Medicína předběhla dobu a nyní se teprve zjišťuje co, vše během produktivního věku můžeme dělat lépe, aby i důchod jsme si užili v rámci možností ve zdraví.

4) Nejspíše kombinací vyššího pojištění, vyšších daní nebo nižšího důchodu. Tyto změny by mohly být doplněny drobnými úpravami podpory soukromého připojištění. Záleželo by na to, kdo zrovna by byl v čele vlády a měl většinu v Poslanecké sněmovně. Pravicové strany by nejspíš daly přednost nižšímu státem garantovanému důchodu, zatímco levicové vyšší odvodům. 
 

Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky
1) Z ekonomického pohledu takový, aby byl stát schopen penze adekvátní výše financovat udržitelným způsobem. Z tohoto pohledu je současný systém vyhovující. Pokud bude deficitní, bude se věk odchodu do důchodu odkládat tak dlouho, až se systém vybalancuje. A tato hrozba by měla tlačit politickou reprezentaci k tomu, aby podnikla kroky k tomu, že systém bude vybalancovaný dříve.

2) Viz má předchozí odpověď. Tato argumentace je pro spoustu profesí pravdivá. Proto je třeba politické řešení, které systém vybalancuje pro rozumný důchodový věk.

3) Čtvrtina života v důchodu, zhruba stejná část připadá na dětství a studium. Z toho vyplývá jasné poselství – za produktivní období, které činí pouhou polovinu života, je potřeba zajistit financování pro tu druhou neproduktivní polovinu. Nejsem odborníkem na problematiku, ale nemám pocit, že by lidé umírali dříve.

4) Prostor pro zvyšování pojištění i daní je hodně omezen, zejména v případě pojištění již patříme k zemím s nejvyšším odvodem v Evropě.

-jš-